V sobotu cestou z městské knihovny jsem si ve Valentinské všiml nového(?) obchůdku s italskými potravinami. Na tabuli psali, že mají i bagety a sendviče, neváhal jsem tedy a vešel. Milá dáma s mírným, zřejmě ruským přízvukem mi na dotaz, zda si mohu dát něco malého, ukázala dvě čerstvé bagetky a s pohledem na prosklený pult plný uzenin a sýrů se optala, co bych do bagetky rád. Zaskočen vstřícností, zmohl jsem se jen na cosi o sušené šunce a sýru. "Sušená rajčátka?" "Ano." Za tři minuty jsem odcházel s výbornou bagetou, která mě stála příjemných šedesát korun.
pondělí 31. prosince 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 x komentováno:
Okomentovat